Ganéša, pupkaté božstvo se sloní hlavou

S tímto bůžkem se sloní hlavou a kulatým bříškem jsem se setkal poprvé při mé první návštěvě ostrova Bali, tady bývají jeho sošky a reliéfy umístěny hlavně před, nebo těsně za vchodem do domu. Často bývají tyto kamenné sochy krásně barevně zdobené, někdy jsou v podobě reliéfu zapuštěny přímo do zdí oddělující obydlí od okolní ulice. Bavilo a líbilo se mi to, podtrhovalo to exotično daného místa, a když jsem byl v některých místech opravdu ohromen jeho výzdobou a vlezl až za zeď do soukromého prostoru, nikdo mě odsud neodháněl, s místními kteří zde bydleli jsme si jen vyměnili úsměvy a snad byli i rádi, že mě jejich kamenné sloní božstvo zajímá. Asi nejvíc jsem jich viděl v mém oblíbeném Ubudu, kde je umění kameníků vidět skoro na každém rohu. Překvapen jsem byl pak hlavně v odlehlejších částech ostrova, kde jsem se s Ganešou také často potkával.

Třeba s obří sochou nad Amedem, nebo na obrazech v místních vývařovnách (warungu). Prostě Ganeša je na Bali hodně oblíbený, ano skloňuji to správně, Ganeša je on. :-) Jeho zrození má dokonce svou velkou ceremonii a slaví se náboženským festivalem nazvaným Ganesh Chaturthi, který se obvykle koná každý srpen nebo září právě v Ubudu, letos to vychází na čtvrtek 13. září 2018.

Socha Ganeši — Obrovitá socha Ganeši v malé vesničce v horách u Amedu na Bali

Při mých dalších cestách po jihovýchodní Asii jsem Ganešu objevil také v Kambodži, kde je překvapivě oblíbený také mezi buddhisty a jeho symboly jsou vidět například u místních pagod, nebo třeba v různých podobách mezi řemeslníky na trhu.
Existuje mnoho legend a mýtů týkajících se Ganeši a jeho sloního vzhledu, ten nejvíce rozšířený příběh je dost drastický, jak to v „hindulegendách“ často bývá, je vyprávěn nějak takto:

Bohyně Párvatí, která se cítila osamělá, když byl její manžel Šiva jako toulavý asketa příliš dlouho vzdálen si vytvořila svého syna z kousků své vlastní odloupané pleti. Když se Šiva vrátil, bránil mu syn Párvatí, který ho neznal, v přístupu, neboť Párvatí byla právě ve své koupeli. Rozhněvaný Šiva mu srazil hlavu, když se dověděl o pravém stavu věcí, poslal služebníka, aby mu přinesl hlavu prvního mrtvého stvoření které uvidí, a tak neváhal k znovuoživení syna Párvatí použít donesenou sloní hlavu. Přijal jej pak za svého a podřídil mu svou družinu.

Právě kvůli své roli ochránce své matky je často jeho socha umísťována před dveřmi zdejších domů. Někdy bývá doprovázen malou myší u jeho nohou, která mu má sloužit jako „vozidlo“ , :-) to je teda dost vtipný, stačí si to jen představit, kulatý slon, který ve svém břichu prý skrývá celý svět se vozí na mrňavé myšce. Ono těch dalších hodně zvláštních symbolů, kromě uvedeného myšího taxikáře, tam najdeme mnoho. Ganeša je často zobrazen s miskou sladkostí, protože miluje jídlo. Jednou mu dokonce prasklo břicho jak se nacpal, on pak musel vše vrátit zpátky a aby mu břicho drželo pohromadě tak si ho raději obmotal hadem. V těchto legračních příbězích má ale nakonec vše nějaký smysl a něco to symbolizuje. Prasklé bříško například symbolizuje nekonečný cyklický sled času, roztroušení kulatých sladkostí z roztrženého břicha představuje zřejmě výron světových systémů z božského zdroje a posbírání sladkostí a jejich návrat do břicha zpětné vstřebání kosmu do božské podstaty na konci světového cyklu. Ve svých čtyřech nebo osmi rukách drží různé symbolické předměty, ty hlavní jsou prasklý kel, sekera, lano a miska se sladkostmi, které nadevše miluje. Jejich význam se vykládá různě, něco málo je na wikipedii zde.

Ganeša bývá vyobrazován jako stojící, sedící, v tantrické józe, tancující, plazící se jako dítě, ale nejběžněji ho lze vidět sedícího jakoby „na bobku“.

Ať v jakékoliv podobě, tak pro místní na Bali i v Kambodži je vždy velmi důležitý a je uctíván jako bůh moudrosti, prosperity, pán počátků a odstraňovatel překážek.

Alternativní jména: Ganapati, Ganesh, Pán Gany, Pán lidu.