Jak vlastně vypadá balijský dům?

Na Bali byste marně hledali obyčejný obývák – tady mají celé obytné komplexy, kde i kuchyň má své pravidlo a rodinný chrám vlastní roh. A to vše podle starých pravidel.

Tradiční balijský dům není jen obyčejná stavba. Je to celé malé „městečko“ složené z několika menších budov, které mají každá svůj vlastní účel. Hlavní rozdíl oproti evropskému stylu bydlení je právě v rozdělení prostoru. Na Bali lidé bydlí v komplexech, které zahrnují ložnice, kuchyň, rodinný chrám a další pavilony, často otevřené do okolí.

Každý takový dům je postaven podle starých pravidel zvaných Asta Kosala Kosali, která určují nejen rozvržení staveb, ale i jejich orientaci vůči světovým stranám, posvátné hoře Agung a moři. Svatyně (sanggah) je vždy na nejposvátnějším místě, tedy na severovýchodě, zatímco kuchyň, která je považována za „nečistou“, bývá na jihu nebo západě.

Materiály, ze kterých se dům staví, pocházejí z přírody. Používá se dřevo, bambus, kámen nebo sláma na střechy. Dekorace na domech často vyprávějí příběhy z hinduistických eposů a mají chránit obyvatele před zlými duchy.

Balijský dům není jen stavba, ale dokonalá symbióza přírody, tradic a duchovna.

Důležitou součástí domu je také natah, volné prostranství uprostřed komplexu, které propojuje všechny stavby. Tento prostor slouží k rodinným setkáním a obřadům.

Balijské domy tak nejsou jen místem k bydlení, ale také vyjádřením vztahu lidí k přírodě, náboženství a tradicím. I když dnes některé tradiční prvky mizí pod vlivem modernizace, mnoho Balijců, hlavně v méně turistických oblastech, si stále uchovává své domy jako symbol propojení minulosti s přítomností.