Rituál na svazích Gunung Agung a zničující katastrofa

Mount Agung, nebo taky Gunung Agung je stratovulkán nacházející se na východním konci ostrova Bali a je nejvyšším bodem na ostrově. Jeho severozápadní okraj se nachází nedaleko kráteru a hory Batur, severní a jižní úpatí zasahují až k moři. Agung s velkým a velmi hlubokým kráterem naposledy vybuchl v letech 1963-64 a je stále aktivní. Horu lze vidět z velké části ostrova, většinou se ale ráda schovává za husté mračna.

 

Balijská Hinduistická filozofie pojímá vesmír a vše v něm jako rovnováhu mezi dobrou a špatnou silou. Náboženské obřady na ostrově pak tuto rovnováhu udržují a modlí se o přízeň mnoha bohů na straně dobra. Podle pradávné Mytologie je přesto přese všechno prý jednou za 100 let zlými duchy tato rovnováha narušena, a pak se bohužel dějí opravdu zlé věci. A to i přes obrovskou snahu celých dvou generací. Tyto procesy se prostě a jednoduše cyklicky opakují a nelze je nijak zvrátit.

Rituál na svazích Gunung Agung a zničující katastrofa

Lidé odpradávna nazývali oblast pod horou „Basuki“. Jméno, které odkazuje na „Naga Besukian“, dračí božstvo obývající podle staré mytologie Mount Agung. Nakonec se jméno po dlouhém čase vyvinulo do Besakih, jak se dnes říká hlavně „matce všech balijských chrámů“ na svazích sopky. Podle starověkých textů jsou každých 100 let hinduští svatí muži pověřeni úkolem vykonávat očistný rituál známý jako „Eka Dasa Rudra“, tento rituál musí být proveden v chrámu Besakih na úpatí sopky.

Je zajímavé, že se stoletý rituál konal právě ve dnech zničující katastrofy na konci února v roce 1963, a i když toky lávy po výbuchu zůstaly stát těsně před branami chrámu a všem účastníkům obřadu se podařilo odsud utéci, samotný rituál nebylo samozřejmě možné dokončit. Vhodné podmínky pro opakování několikadenního obřadu nastali až v roce 1969. Jestliže je tedy starobylý text se stoletou legendou pravdivý, Agung by neměl znovu vybuchnout dalších 100 let, a to až do roku 2069.

Jenže v září 2017 se sopka začala znovu probouzet a místní úřady z okolních vesnic raději evakuovaly tisíce lidí. K několika erupcím sopky pak došlo na konci listopadu 2017. Mnoho škod ale naštěstí nenadělala. Nyní (začátek roku 2019) je hora poměrně klidná, přesto nejsou stále povoleny výstupy na vrchol sopky, které byli v minulosti mezi turisty dost oblíbené. Neméně skvělou náhradou pro všechny, kdo rádi zdolávají podobné místa, může být výstup na vedlejší horu Batur, ze které je nádherný výhled na stejnojmenné jezero s hrozivým Agungem v pozadí.