Cestovní vzpomínky mě přivádějí ke stovkám nocí jež jsem strávil v pronajatých pokojích u různých hostitelů v různých zapadlých končinách, velkých městech, nebo exotických ostrovech. Přístřeší pro odpočinek a nocování jsem na cestách samosebou využívat musel, bez toho by to nešlo, stan ani spacák s sebou v Asii nevozím. Proto můžu bez váhání a neskromně konstatovat :), že v tomto mám fakt vyzkoušeno hodně, počínaje těmi nejobyčejnějšími kamrlíky bez oken až po luxusní čtyřhvězdičkové hotely.

Připravil jsem malý výběr těch nejlepších ubytek z mých cest, které podle mě stojí za to. Plus několik dalších, něčím zajímavých. Mimochodem, každé nocování si stoprocent platím, v žádném případě nejsem „influencer, nemám proto žádný jiný slevy, než to co si sám neusmlouvám, na ubytovatele tady proto odkazy nenajdete, jestli chcete, vygooglete si je, ;-) fotky jsou moje.

Ty nejlepší

Ubytovat se na v Asii, je pokaždý tak trochu sázka do loterie, někdy pomáhají recenze předchozích hostů daného ubytování na Internetu, ale ani na to se nejde spolehnout. Prostě jen a jen až na místě lze zjistit, co je skutečné a zdali bude rezervovaný pokoj vyhovovat právě vám. Zkušenost mi už dnes říká nemít nikdy velká očekávání, protože pak může být realita dost odlišná a čeká vás jen zklamání.

Jednoduší to máme my, cestovatelé samotáři, co se totiž může líbit jednomu, tak při cestování v partě se nemusí líbit ostatním a časté stěžování pak narušuje jinak krásné dny v daném místě. Já mám už jasno, skromné příbytky u místních hostitelů klidně bez teplé vody, jen s větrákem bez klimatizace, a třeba i sem tam s nějakým tím švábem pod postelí, jsou pro mě nakonec ta místa, na které vzpomínám nejradši. Samozřejmě to neplatí stoprocentně :-) Výhody jsou jasný, poznáte o dost víc danou lokalitu okem místních lidí, často bývá hostitel i průvodce, nebo aspoň poradí kde co a jak.

Top zážitek

 

Po letech s mnoha cestami jsem začal rekapitulovat všechna ta krásná místa, které jsem při nich navštívil a až teď mi vlastně začíná docházet, že to co mě hnalo na cesty, byl možná podvědomý pocit že přišla ta nelepší doba poznávat svět a že to nemusí být navždy. To se mi teď potvrzuje.

Pořád přesto věřím, že to nebude trvat dlouhé roky a blázinec kterej teď všichni prožíváme, brzy skončí, hned potom se opět vydáme objevovat náš krásnej velkej svět. ↘ Další fotky z ubytek: