Vidět jiné světy, potkat skvělé lidi,… aneb proč vlastně cestuju

Proč cestuju? No hlavně proto, že svět je příliš velký na to, abych zůstal doma!
Teď ale o trochu vážněji :-) tohle jsou první dva hlavní důvody:

1. Potkávám mnoho zajímavých lidí z různých kultur z celého světa.

Tohle je pro mě jeden z nejdůležitějších podnětů k cestování. Navíc když cestuju sám, což se mi stává docela často :-), tak je mnohem snazší navázat konverzaci, …hmm asi se pro okolí jevím takhle sám přístupnější. V jihovýchodní Asii jsou místní, ať už z Indonésie, nebo třeba z mé oblíbené Kambodže, obecně všichni náramně přátelský a vždycky mi o svém domově a kultuře rádi něco prozradí, kromě toho ještě s úsměvem ve tváři, …získávám tam celoživotní přátele. Tohle hledám a kvůli tomu hlavně cestuju!

Kambodža, na trhu / Kupang, ostrov Timor / Ceremonie na Bali

2. Zažívám nová dobrodružství

Mojí další důležitou motivaci vidím a cítím v reálu poslední dobou hodně často. Abych to vysvětli co nejlíp, použiju k tomu mojí před lety namalovanou kresbu na tohle téma, viz sken níže, kterou jsem myslel něco jako „za každým obzorem čeká další svět s novými zážitky a zkušenostmi“. V té době jsem to teprve hledal (ale jako bych to tušil :-) ), a dnes si na obrázek vzpomenu pokaždý, kdykoliv mě za rohem nebo „za obzorem“ nečekaně překvapí nějaké nové dobrodružství.

Na poutníka čeká dobrodružství za každým rohem, náčrt z roku 2013

Tohle jsou další pravdy, proč mě to často bláznivý cestování pořád baví a co z toho mám, v několika bodech:

prožívám autentické zážitky, objevuji nová přírodní prostředí, rostliny, zvířata

jsem sám sebou a přestal jsem se bát co si o mě kdo myslí

objevuji nové chutě, zkouším nová jídla a to mě fakt baví :-)

získávám vzpomínky na celý život, ty už mi doufám nikdo z hlavy nevymaže

rád pomáhám, stávám se tolerantnější a otevřenější ke kulturním rozdílům

žiju víceméně jen s málem bez „komfortní zóny“ domova, přestávám tak otročit materiálním věcem

jsem otevřenější novým nápadům, víc si cením maličkostí

zjišťuji, že není samozřejmostí mít doma tekoucí vodu a že pitná voda je vzácností

sám se přesvědčuji, že svět není tak nebezpečný, jak se může zdát z televizních zpráv

snažím se žít v přítomnosti, nemám čas zabývat se minulostí, nebo se zbytečně starat o budoucnost

v neposlední řadě mám taky dost štěstí, …hlavně na lidi, kteří jdou za svými sny!

Home sweet home?

Zjistil jsem, že z dalekých zemí vidím svůj domov docela jinak, vlastně o dost lépe než před cestou a taky si ho víc vážím. K tomu se hodí jeden citát „Vrátit se tam, odkud pocházíš, není to samý, jako nikdy neodejít“.